Hrad Pieskowa Skała Hrad Pieskowa Skała bez pochyb zasluhuje titul bájného ptáka Fénixe polských hradů, během jeho dlouhé a bouřlivé historie byl zanedbán,obsazen i vypálen avšak pokaždé povstal z popela aby čelil dalším úkladům které pro něj osud přichystal. První zmínky o tomto historickém hradu nalézáme v jedno z dokumentů Polského krále Władysława Łokieteka datovaného do roku 1315. Avšak byl nazván jinak, než ho známe dnes, a to jménem Peskenstein, Nejspíše se však král nezmiňoval o dnešní budově ale o opevnění sloužícímu ke stejnému účelu blízko nedaleké vesnice Sułoszowa. Obrané opevnění zde bylo vystavěno, aby ochránilo údolí řeky Prądnik – Hlavní trasu mezi Krakovem a Slezskem. Hrad na místě, kde je dodnes by zbudován za vlády Kazimíra III. Velikého v první polovině 14. století. V tom čase se hrad skládal ze strážní věže na skalnatém výběžku. Na nepřístupném kameni nesoucím krásné jméno Dorotka se tyčila nejvyšší hradní věž sloužící k ubytování, hospodářské budovy obehnané opevněním se nejspíše nacházeli v blízkosti dnešního nádvoří. Rod Szafranieců Tento komplex byl v královských rukou do konce 14. století, kdy král Ludvík I. Veliký daroval tento hrad Piotrvi Szafraniecovi (Krakovskému Podstoli). Je však zajímavé že tento dar nebyl odměnou za jeho služby, ale kompenzací ze zranění která utrpěl při potyčce s dvořany uherského krále. Nakonec byl tento hrad předán Piotrvu synovi, též Piotrovi králem jménem Władysław Jagiełło. Rod Szafraniecú udržoval velmi silnou pozici v okolí Polského trůnu a taktéž velmi významné funkce v zemi. Během jejich vlastnictví prošel hrad mnohými rozšířeními: Byli postaveny dvě velké dělostřelecké věže a popularita francouzského stylu vyústila v renezanční rekonstrukci. Další významnou postavou Pískové skály byl vojvoda Sudoměře, Stanisław Szafraniec, který strávil své mladí na dvoře of Albrechta Pruského, a vrátil se do Polska jako kalvinista. Stal se hlasem náboženské tolerance v Polsku a významným ochráncem Polských protestantů, nevyjímaje výborného básníka Mikołaje Reja. Během Stanisławových časů byl hrad obohacen o arkádové nádvoří, lodžie a zahrady. Naneštěstí smrtí jeho syna Jędrzeje roku 1608, mužská linie Szafraniecovského rodu bohužel vymřela a hrad přešel do vlastnictví jiných rodin. Pozdější historie V 17. století starosta Lanckorona Michał Zebrzydowski, jako oddaný katolík obohatil hrad velkolepou kaplí svatého Michaela a provedl velkou renovaci zastaralých obranných prvků. I přes tyto renovace se stal hrad obětí vojenských operací při švédské invazi do Polska zvané také jako Švédská potopa, kdy byl vydrancován a poničen. Další renovace jsou spojovány s náhlým přísunem financí ze solných dolů v Bochni a Wieliczke. Bohužel v průběhu času hrad přišel o své italské křížové chodby a lodžie nepraktické pro Polské podnebí, v této době však získal překrásné interiéry. Roku 1850 byl hrad zničen dalším požárem – tentokrát se však následky staly tragickými a 3 léta na to se horní část na Dorotině kameni zbortila. V 19. století byl velmi zanedbaný hrad převzat akciovou společností založenou pro jeho záchranu, která jej upravila na luxusní letní penzion. Vzhledem k tomu že hrad skončil v ruské časti rozděleného Polska ztratil své vazby s Krakovem a stal se destinací výletů pro obyvatele Varšavy a celé ruské části rozděleného Polska. Penzion fungoval v letech 1903-1939. Během druhé světové války sloužil jako sirotčinec, kde stovky dětí převážně z východního pohraničí našlo ukryt. Po skončení druhé světové války byl hrad převeden do majetku státu pod ministerstvo zemědělství. V roce 1950 bylo jeho vlastnictví opět změněno a byl předán ministerstvu kultury a umění. Díky architektonickému výzkumu bylo možné objevit renesanční architekturu a rekonstruovat arkádové nádvoří a lodžie Další vývoj hradu byl svěřen organizaci Wawel (správa královských zámků a státní sbírka umění). Roku 1970, byli brány hradu otevřeny turistům. Od této doby hrad neprochází požáry a rabováním ale opravami a renovacemi a také pokladem polské muzeologie. V roce 2023 se hrad otevřel geocachingu.

Vstup do hradu Pokud chcete najít tuto schranku musíte hrad navštívit a vstup na hrad je placený (kromě pondělků - dny volného vstupu). Nejlevnější vstupné stojí 16PLN (zlevněné 13PLN) a zahrnuje prohlídku křížových chodeb, Dorotina kamene a skladiště. Zakoupit vstupenku je nutné abyste našli keš ale nemusíte se zúčastnit prohlídky se skupinou - Po vstupu do hradu můžete opustit skupinu a vyřešit kvíz. Finální schranka je schována na území hradu.

Vstup je možný každých 20-30 minut v tyto doby:
- Pondělí - 9:00-17:00
- Úterý-pátek - 9:20-17:00
- Sobota, neděle, svátky - 9:30-18:00
Vstupní doba se muže měnit zvláště o státních svátcích, aktuální vždy naleznete zde: Pieskowa Skała Geocache Abyste našli keš, musíte si přečíst listing, vyřešit 2 jednoduché kvizy a navštívit nádvoří Pieskowé Skały. První kvíz je lepší vyřešit z domova, ale můžete ho zvládnout i na místě. Zadání číslo 2 vyžaduje návštěvu nádvoří a řešení na místě.

Kvíz 1:
Přečtěte si listing keše a vyřešíte kvíz zde:
Kviz 1
Tento Kvíz vám dá kód k LEVÉMU zámku a severní souřadnice keše.

Kvíz 2:
Navštivte nádvoří hradu Pieskowa Skała a odpovězte na otázky z kvízu:
Kviz 2
Tento Kvíz vám dá kód k PRAVÉMU zámku a východní souřadnice cache.

Po nalezení keše prosím vraťte vše do stavu, ve kterém jste to nalezli. Neprohoďte zámky a nehrajte si s nimi, přesvědčte se že všechny krabičky jsou na svém místě, abyste je nepoškodili víkem. Za odměnou si vezměte certifikát nálezce z označené krabičky.